Expozice pod názvem O umění kuchařském. Kuchařské tisky ve fondu VKOL (16. stol. – 1. pol. 20. stol.) vyzvedne ty nejzajímavější kulinářské publikace z fondu VKOL v průběhu pěti století.
Vernisáž výstavy proběhne 4. 9. 2024 v 17 hodin.
Autorkou výstavy a publikace je histrorička VKOL Petra Kubíčková.
Celkem 27 titulů z fondu Vědecké knihovny v Olomouci bude představeno formou výstavních panelů, kombinujících text i obraz a podávajících základní informace o publikacích. Dva panely budou úvodní. Další panely (na chórech) pak představí i vybrané konkrétní recepty z některých tisků napříč staletími. Součástí výstavy budou také originály dobových publikací, včetně jedné z nejmenších kuchařek na světě, Vídeňské kuchařky z r. 1906 o rozměrech 24 x 22 mm.
Chybět nebude ani podrobný katalog k výstavě, který kromě obecných informací přinese zejména rozšířené popisy na panelech představených a ve vitrínách vystavených exponátů, nebo kapitolu klasických i netradičních, ale zejména srozumitelných a proveditelných receptů z dávné i docela blízké minulosti.
Zájemci budou mít i možnost využít komentovaných prohlídek na Dny evropského dědictví v sobotu 7. 9. 2024 a také v sobotu 5. 10. během akce Slavnosti umění kuchařského, v rámci které proběhne také beseda s šéfem Long Story Short Petrem Henešem spojená s degustací.
Součástí výstavního projektu bude i popularizační přednáška Mgr. Vladimíra Kováře, vedoucího Muzea olomouckých tvarůžků v Lošticích o historii hanáckého fenoménu tvarůžek a tvarůžkářství, která proběhne 24. 9. 2024 v Červeném kostele, nebo přednáška renomované historičky prof. Ireny Korbelářové, děkanky FPF Slezské univerzity v Opavě, jež bude věnována fenoménu rukopisných receptářů a jejich vztahu ke kuchyni českých zemí. Tato proběhne v rámci nového cyklu VKOL Pohledy do minulosti, a to 10. 10. 2024 opět v Červeném kostele.
Blíže k výstavě
Výstava představí například nejstarší tištěnou kuchařku ve fondu VKOL, De honesta voluptate z r. 1503, od italského humanisty Bartholomea Sacchiho, zvaného Platina, jehož humanistický traktát o správném stravování je obecně považován za nejstarší tištěnou kuchařku vůbec. Střípky z kuchyně starověkého Říma zase odhalí kompilace De re culinaria (Basilej, 1541) připisovaná známému gurmánovi Apiciovi, jehož recepty inspirovaly až dlouho do novověku. První německou ilustrovanou kuchařku sepsal „Starkoch“ Marx Rumpolt v r. 1581 a dřevořezy ji obohatil významný knižní ilustrátor Jost Ammann.
Nejstarší českou tištěnou kuchařkou ve fondu VKOL je příručka Kuchařství alchymisty Bavora Rodovského z Hustiřan z r. 1591. Jednou z prvních tištěných kuchařek obsahujících doprovodné ilustrace textu byla také italská renesanční práce Bartolomea Scappiho, kuchaře papežů a kardinálů, jejíž třetí vydání pod názvem Opera z r. 1598 taktéž uchovává fond VKOL. Teutsche Speissekammer (Německá spižírna) známého botanika Hieronyma Bocka z r. 1630 zase přibližuje důležité kuchyňské suroviny a potraviny, které byly populární v průběhu 16. – 17. století v německých zemích a potažmo střední Evropě.
Představena bude také první německá tištěná kuchařská kniha, jejíž autorkou byla žena, Anna Wecker, konkrétně poslední raritní basilejská edice Nové lahodné kuchařky z r. 1667. Vysokou francouzskou kuchyni ukáže práce Le Cuisinier françois jejího průkopníka, La Varrena, která se zařadila během 17. a 18. století k základním příručkám velkých aristokratických kuchyní. Stejně jako anglická publikace P. Lamba Royal Cookery z r. 1731.
Domácí moravskou kuchyni zastupuje kupříkladu jazykově česká kulinářská příručka Co hrdlo ráčí z r. 1831, rakouskou měšťanskou kuchyni zase představí tak řečená vídeňská Rettigová, kuchařka Anna Dorn a její Neuestes Universal Kochbuch. Nebude chybět ani národnostně uvědomělá publikace V. Pacovského Knížka kuchařská z r. 1840, anebo nejslavnější Domácí kuchařka nezapomenutelné M. D. Rettigové, jejíž práce jsou vydávány dodnes. Přiblíženy budou i další recepty, osobnosti a kulinářská produkce českých i rakouských zemí 2. poloviny 19. století i prvních let století dvacátého. Navazovat pak budou i významné a v mnoha ohledech přelomové práce z první republiky, např. legendární kuchařky M. Janků-Sandtnerové či V. Vrabce.
Výstava se koná pod záštitou hejtmana Olomouckého kraje Ing. Josefa Suchánka a primátora statutárního města Olomouc Mgr. Miroslava Žbánka, MPA.
Akci finančně podpořilo statutární město Olomouc.
Projekt rekonstrukce Červeného kostela byl spolufinancován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy Ministerstva kultury ČR.