Výstava představuje soubor výukových obrazů Měsíce v přírodě ze sbírky Muzea Komenského v Přerově. Dvanáct tisků o rozměru 70 × 100 cm vydalo pražské nakladatelství O. R. Semeráda v roce 1940, kdy byly rovněž ministerstvem školství schváleny jako pomůcka pro vyučování prvouky a přírodovědy. Muzeu se podařilo celou řadu zkompletovat v letech 1995 a 2001 z darů základních škol v Tištíně a Kelči.
Soubor se vyznačuje jednotnou koncepcí, v tehdejší době neobvyklou: je rozdělen po měsících, nikoli po ročních obdobích, jak to bylo u školních obrazů tohoto typu zavedené v 19. i 20. století. Na jednoduchých barevných kresbách opatřených názvem a krátkým popiskem jsou ukázána zvířata, rostliny a houby v daném měsíci.
Autorem kreseb je s největší pravděpodobností malíř a grafik Pavel Semerád (16. 5. 1906 Praha – ?). Pro rodinné nakladatelství vytvořil řadu obrazových pomůcek. Je znám také jako ilustrátor vzdělávacích, tzv. přehledných příruček pro mládež od Jana Hostáně, které vycházely u nakladatele Josefa Hokra ve 40. letech minulého století. V 50. letech byly jeho obrázky použity ve školní čítance a učebnicích zoologie. Svou dovednost přírodopisné kresby prokázal v herbáři Blahoslava Hrušky Jak se léčit rostlinami (1940).
Podle číslování série vznikl jako první obraz Červen, další měsíce pak sestupně, končí se Červencem. Je na nich zachyceno 122 objektů, od osmi do dvanácti na jednotlivých tabulích. Největší pozornost je věnována říši rostlin (43 kreseb), pak ptákům (27), hmyzu (24), houbám (15), obojživelníkům, plazům a měkkýšům (7) a savcům (6). Popisky mají různou délku, chybí ve čtyřech případech. Stručnost popisku umožňuje jeho snadné zapamatování – obsah se soustřeďuje na oblast výskytu, typ potravy a užitečnost pro přírodu a člověka. Formulace textu jsou dnes až úsměvně: ptáci se potulují nebo toulají, kuna je lesní lupič a larva potápníka loupežníkem našich vod. Pořád však platí poučení nepít vodu po konzumaci třešní (Červen) a dát si pozor na zmije na lesní pasece (Červenec). V bytech se stále potkáváme se zlatoočkou (Září) a rybenkou (Prosinec) a někteří berou hlemýždě jako pochoutku (Říjen). Od doby vzniku díla došlo k částečným změnám v názvech a posuzování jedlosti u zástupců hub: ucháč je nyní uváděn jako jedovatý, kukmák, lištička pomerančová a čechratka se ke konzumaci pro svou obtížnou stravitelnost nedoporučují.
Prohlédnutí dobových školních obrazů můžeme brát i jako zajímavé stručné zopakování našich znalostí o přírodě.
Výstava je doplněna tituly z fondu Vědecké knihovny v Olomouci.
Kurátorka sbírky Školní obrazy v Muzeu Komenského v Přerově: Mgr. Jarmila Klímová
Restaurování obrazů a příprava k vystavení: Jitka Mucalíková, Gabriela Banýrová (MKP)
Projekt rekonstrukce Červeného kostela byl spolufinancován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy Ministerstva kultury ČR.