Zpřístupňujeme unikátní sbírku judaik a hebraik

Když v roce 2021 přijala Vědecká knihovna rozsáhlou sbírku judaik a hebraik, kterou daroval profesor Gad Freudenthal, započalo několikaleté úsilí katalogizátorů Vědecké knihovny v Olomouci. Nyní se zdárně blíží do finále a letos na podzim sbírku poprvé představili veřejnosti.

Dar Gada Freudenthala představuje mimořádný přínos pro Vědeckou knihovnu v Olomouci a může se stát cenným zdrojem pro výzkum a výuku judaistiky. Také díky pečlivé práci týmu z oddělení doplňování a zpracování fondů (DZF) se může knihovna stát jedním z nejvýznamnějších zdrojů judaik (publikací věnujících se judaistickým tématům) a hebraik (publikací věnujících se hebrejštině nebo hebrejsky psané).

Samotnou sbírku, proces jejího zpracování i výzvy a problémy, které během něj vyvstaly, zájemcům ukázaly knihovnice Hana Bouchalová a judaistka Anna Schallnerová v rámci odborné sekce festivalu Dny židovské kultury 2024. Součástí byl také workshop, který návštěvníkům prakticky přiblížil specifika katalogizace a práce s hebrejsky psanými knihami.

„Věřím, že díky knihovně profesora Freudenthala budeme zase o něco relevantnější zdroj informací nejen pro čtenáře, kteří už Vědeckou knihovnu využívají, ale že se podaří přitáhnout i badatele zcela nové. Třeba i ze zahraničí, protože tato sbírka má velký mezinárodní přesah," uvedl zástupce ředitelky Miloš Korhoň.

Nečekaný dar zamířil do Olomouce

Sbírku měla nejprve převzít Univerzita Palackého, z důvodu rozsahu sbírky a náročnosti zpracování se však obrátila na Vědeckou knihovnu.

„V lednu 2021 nás oslovil docent Tamás Visi z Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových s nabídkou od jeho přítele a odborníka na židovskou kulturu a historii, jestli nechceme vzít do svého fondu jeho rozsáhlou sbírku, celou jeho soukromou knihovnu,“ vzpomíná na počátky realizace projektu Kateřina Adamová z oddělení DZF.

Návrh převzetí sbírky Kateřina Adamová předložila akviziční komisi, která nadšeně souhlasila s jejím přijetím. Začala tak zpočátku zdlouhavá snaha o zpracování knih dle platných katalogizačních pravidel, což se vzhledem k hebrejskému písmu projevilo jako náročný úkol.

Kvůli náročnosti bylo zažádáno o dotaci na zpracování knih v rámci projektu VISK 5, národního programu retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR, díky kterému bylo možné zaměstnat a finančně odměnit studentku judaistiky Annu Schallnerovou.

Ze studentky judaistiky profesionální katalogizátorkou

Zpočátku se na zpracování podíleli studenti judaistiky v rámci studijní praxe pod koordinací dr. Cahové a dr. Soukupa z Univerzity Palackého. Kvůli náročnosti úkolu a době potřebné k zaškolení pracovníků byla navázána dlouhodobá spolupráce pouze se studentkou judaistiky Annou Schallnerovou, která na projektu pracovala jako dobrovolnice. Na zpracování se s ní podíleli také odborní katalogizátoři.

Anna Schallnerová se v rámci projektu zabývala prověřováním titulů, tvorbou akvizičního záznamu, tvorbou jednotek a lokálních údajů, jmennou katalogizací, přepisem hebrejštiny, převodem židovského kalendáře a vytvářením podkladů pro věcný popis knih.

V rámci své praxe se tak naučila větší část katalogizační práce. Její znalost hebrejštiny byla pro zaměstnance DZF klíčová, protože jí umožňovala snadnější orientaci v textu, jako například při určení jména autora, názvu díla či roku vydání, a protože pro přepis hebrejštiny je nutné ovládat alespoň její základy.

A. Schallnerová také vyhledávala záznamy v zahraničních knihovnách, jelikož soubor knih je natolik unikátní, že pouze některé z nich bylo možné dohledat v katalogu Knihovny Židovského muzea v Praze. Klíčová slova použita v zahraničních záznamech pak pomáhala věcným katalogizátorům při vytváření vlastních předmětových hesel, které slouží pro tematické vyhledávání v katalogu VKOL.

Pokud knihu nebylo možné dohledat, vytvářela A. Schallnerová krátký text o obsahu knihy v přirozeném jazyce. Označovala také, kde se v textu nachází obsah nebo jiné části určené ke skenování.

Na cestě k vyřešení katalogizačního rébusu

V průběhu práce na projektu se A. Schallnerová s týmem katalogizátorů z DZF potýkala s množstvím výzev. „Hebrejská literatura je často založená na komentářích a komentářích komentářů, a je tak těžké určit původní text,“ popsala jeden z problémů.

Další výzvou bylo vypořádat se kromě hebrejštiny i s jinými cizími jazyky na titulních stranách. Zejména se jednalo o transkripci arabštiny a judeoarabštiny, kterou katalogizátoři dohledávali v katalozích zahraničních knihoven nebo se o ni postarala knihovnice Eliška Balíková.

Jako další výzvu udává A. Schallnerová Raši písmo. Jedná se o kurzivní severoafrické hebrejské písmo používané v Talmudu, které je náročnější na čtení, a tak vyžaduje větší časový vklad pro transkripci. Stejně tak jako některé publikace obsahující reprinty starších hebrejských tisků, které jsou často hůře čitelné a rozmazané.

Pro úspěšnou tvorbu bibliografických záznamů bylo nezbytné využít moderní nástroje, které pomohly zejména u transkripce hebrejštiny. Katalogizátoři používali hebrejský slovník Pealim, poskytující anglickou transkripci slova, překladač DeepL a Google překladač, s jehož pomocí nebylo nutné přepisovat ručně celý text nutný k transkripci, ale stačilo text jen vyfotit.

„V začátcích člověka ani nenapadne, s čím bude bojovat, například to, že židovský kalendář je jiný než náš gregoriánský, takže jsme museli vyřešit, jakým způsobem to zapsat do záznamu,“ vzpomíná katalogizátorka Lenka Hrubá. Nápomocné tak byly také nástroje pro převody kalendářů, které pracovníci využili při určení data vydání knihy.

„V rámci kapacit, které máme k dispozici, se zvládlo zpracovat tuto sbírku za velmi krátkou dobu,“ vyzdvihla úspěch oddělení vedoucí Lenka Šimková.

Knihovna pod ochranou amuletu

Sbírka, kterou VKOL získala darem, obsahovala podle prvotních odhadů na 2700 svazků judaik, zaměřených na židovskou filozofii, historii, poezii a mystiku, ale také na arabské vědy a islamologii. Většina knih je psaná hebrejštinou, asi třetina je v angličtině, ale zastoupeny jsou také další světové jazyky.

Soubor knih byl do Olomouce přivezen dodávkou z Francie a zabíral 73 krabic o celkové váze asi 800 kilogramů. „Po přebrání a vytřízení poškozených či duplicitních tisků máme zpracovaných asi 1 250 záznamů a odhaduji, že nám chybí zhruba 250 knih, což jsou knihy v latince, převážně v angličtině, ve skladu nám zbývá posledních šest krabic,“ popsala aktuální situaci knihovnice Hana Bouchalová.

Sbírka zahrnuje tituly z 19. až 21. století, přičemž většina knih pochází z 20. století. Mnoho z těchto knih je součástí povinné literatury pro studenty judaistiky a nelze je běžně najít v jiných knihovnách. Ve sbírce tak lze najít knihy významných autorů, jako jsou Maimonides, Jehuda ben Šmuel ha-Levi či Abraham Ibn Ezra. V současné produkci jsou zastoupeni autoři Jacob Katz, Israel M. Ta-Shma, Moše Idel, Josef Dan i Gad Freudenthal.

Jedná se o jednu z největších sbírek judaik a hebraik v České republice a některými knihami nedisponuje ani Židovské muzeum v Praze. „Uceleností a množstvím knih je to zcela unikátní sbírka,“ zdůraznila Kateřina Adamová.

Čtenáři, kteří si některou z knih zapůjčí, se mohou přesvědčit o přináležitosti knihy do významné sbírky díky speciálnímu razítku. Kromě toho je možné se v knihách setkat s ex libris původního majitele. „Profesor Freudenthal si označoval knihy často latinkou nebo i hebrejsky, tady vidíte podpis, poté následuje město, kde zrovna pobýval nebo kde si knížku pořídil a poté je uvedeno datum,“ vysvětlila na příkladu Anna Schallnerová.

Katalogizátoři nalezli v jedné z knih také vepsaný amulet v podobě mystického nápisu, který bude nyní chránit knihovnu. Na titulní straně této knihy se čtenář může dočíst, že „uložením této svaté knihy doma mezi své zlato a cennosti i ten, kdo není schopný jí porozumět, jistě bude chráněn před ohněm, loupeží a neštěstím“. Věříme, že dar profesora Gada Freudenthala přinese mnoho dobrého nejen Vědecké knihovně, ale hlavně našim čtenářům a badatelům.

Jak si sbírku prohlédnout?

Zájemci si mohou sbírku a konkrétní tituly vyhledat v katalogu VKOL na https://aleph.vkol.cz/F/. K prohlédnutí sbírky je možné postupovat přes odkaz Databáze a dále rozkliknutím odkazu Dar Gada Freudenthala. Knihy je také možné vyhledat přes souborný katalog ČR. Díky přesné práci katalogizátorů je možné vyhledat konkrétní knihu jak v latince, tak i v hebrejském písmu.

Menší část knih je dostupná pouze do studoven, většinu z nich je však možné zapůjčit absenčně domů a také lze využít možnosti meziknihovní výpůjčky.

Text: Jan Matula